Jdi na obsah Jdi na menu

Příběh Jany

3. 9. 2007

O Babanetkách (Jana, 10. 07. 2007 17:45)

Když mi byla sdělena diagnóza, myslela jsem, že to je prostě konec.
Neslyšela jsem o ženách, které by se z toho dostaly. Bohužel, většinou se mluví o těch které svůj boj prohrají.
Obrazek
V duchu jsem se loučila se životem a pomalu se dostávala do deprese.
Vždy, když jsem byla sama doma, hledala jsem na netu informace o této zákeřné nemoci.
Tak jsem se dostala na stránky onkologických pacientek.
Nějakou dobu jsem jen nakukovala a pročítala příběhy děvčat, které si tím už prošly. Začala jsem se jich ptát na věci, na které bych se doktora nezeptala. Oni mi trpělivě odpovídaly, dávaly mi rady, povzbuzovaly mně a provázely celou mojí léčbou.
Většinou to byly holky v mém věku( bylo mi 44), měly své zkušenosti, nadhled a úžasný optimizmus.
Obrazek
Neměla jsem v tý době věrnějších přátel, než byly moje Babanetky!
Trpělivé, chápající a ži
votem zkoušené ženy, které svůj boj s rakovinou zvládají na samé jedničky.

Dnes mám necelé dva roky od stanovení diagnózy a vím, že někde po celé republice jsou děvčata- Babanetky, které tu byly pro mně a jsou tu i pro Vás !
Moc jim za všechno děkuji.

JANA

Jana je človíček s kterým si povídám po netu. Pokud vím, že je mi ouvej najdu ji na netu. Jani díky, že jsi !!!!

EVIK

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

adriana - ste vsichni frajeri obdivuju vas

18. 2. 2009 20:15

ja sem zdrava ale vase pribehy me dostali a rikam si ze ste frajeri a ze na to vsichni mate verim vasm ze to vsichni zvladnete a drzim vam palce je mi to strasne moc lito co vas potkalo ale to je zivot s kterym se musite byt porad a pord az dokud to vyhrajete mej te moc hezky a drzte se vsichni

Jana - Poděkování

26. 12. 2007 16:42

Tak to je pro mně nejkrásnější odměna. Děkuji Evi