Jdi na obsah Jdi na menu

Příběh Evy - 12.září 2007

12. 9. 2007

Příběh Evy -  STŘEDA 12. ZÁŘÍ 2007

Ahoj Eviku.
Píšu Ti také svůj příběh pro povzbuzení ostatních pacientek.

Obrazek Jmenuji se Eva a je mi 39 let. Až dosud jsem žila úplně normální život - tolerantní manžel, dvě dcery 8 a 13 let, práce na směny, ale také koníčky, sport a přátelé. A hlavně - nikdy jsem nestonala!

Loni koncem listopadu mi manžel našel malou bulku v levém prsu. Jelikož jsem tvor "uvědomělý" ihned jsem se zašla zeptat k lékařce, jestli se tím mám vůbec zabývat. Nic mě nebolelo, cítila jsem se plná síly a energie. Pak už vzaly věci spád a já se cítila vláčena událostmi: ultrazvuk,mamograf, biopsie. Všechno šlo strašně rychle a zbývalo už jen 14 dnů počkat na výsledek.

Dalo by se říct, že jsem se vším ani moc nezabývala, protože se blížily vánoce. A já, jako každá zaměstnaná žena běhala mezi prací a obchody, pekla cukroví, drhla okna a celý byt. A tak se stalo, že čtyři dny před vánocemi zazvonil telefon a paní doktorka mi sdělila tu nezvratnou diagnózu - Zhoubný nádor!

Pocity snad rozepisovat nemusím, tím si musí každý projít sám. Já přece nemůžu být nemocná, děti mě potřebují!!. Stále jsem myslela na to, že tady ještě musím aspoň 10 let být a dovést své dcery do dospělosti! A tak jsem se rozhodla, že se jen tak nedám a budu bojovat. Prostě si žádnou nemoc nepřiObrazekpustím a BASTA !

Obrovskou oporou mi byl můj manžel. Společně jsme překonali první šok a připravili jsme dětem krásné Vánoce, plné lásky.

Do konce roku jsem absolvovala nějaká další předoperační vyšetření a začátkem roku jsem nastoupila na operaci. Operace nebyla žádná hrůza, za tři dny jsem byla doma. Dokonce i prso mi nechali a odebrali jen nádor a uzliny. Následovala chemoterapie (ale jen 4x), potom radioterapie 32 ozářek. Naštěstí jsem všechno snášela poměrně dobře. Po chemoterapiích jen pocity nevolnosti, ty jsem radši zaspala. Znovu musím s vděčností myslet na manžela, který převzal mnoho domácích prací na sebe. A také děvčata se snažila, jak to šlo.
Vlasy mi vypadly hned na začátku chemoterapíí, na paruku jsem si nikdy úplně
Obrazek nezvykla a chodím hlavně ve sportovním šátku. Po čtvrté (poslední) chemoterapii jsem si řekla, že to nejhorší mám za sebou.

Už za 14 dnů jsem se s holkama zúčastnila tradičního prvomájového skautského výšlapu na Skalku. Pobyt na horách mezi přáteli mi hlavně psychicky moc pomohl.

Těch šest týdnů ozářek uteklo jako voda. Člověk potká spoustu zajímavých lidí a naváže nová přátelství. Jezdily jsme tam jako do "dámského klubu". Při ozářkách v Novém Jičíně mi byla nasazena léčba HERCEPTINEM. Je to také chemoterapie formou kapáků do žíly. Kape se co tři týdny a celá léčba bude trvat 1 ROK. Jsem ráda, že při tom není člověku špatně, celý rok by se to snášelo hůř. Jenom doufám, že to vydrží mé žíly.

Takže jak jsem na tom dnes 9 měsíců od začátku léčby??
Hodně se mObrazeki zpomalil a změnil život. Věnuji se o to více své rodině a přátelům. Cítím se v pohodě jak fyzicky, tak psychicky. S dcerami jezdíme na kolech, kolečkových bruslích, chodíme plavat, hrajeme na kytary, zpíváme atd. Nemoc mi paradoxně dala mnohem více času, který si teď užívám se svou rodinou. Do budoucnosti se dívám s nadějí.
Léčbu Herceptinem mám až do konce května 2008. A věřím, že potom už budu tak VYLÉČENÁ, že se mě nic podobného už nikdy nechytne. A kdyby přece, tak už vím, že se to dá všechno překonat.
Vždyť jak se říká "Co Tě nezabije, to Tě posílí!"
 
Jen bych chtěla vzkázat všem ženám, které mají nějaké pochybnosti o svém prsu: utíkejte k lékaři dokud je čas!! Tady se nevyplatí strkat hlavu do písku.
A víc, než kde jinde zde platí ČÍM DŘÍV - TÍM LÍP!!!
      S pozdravem EVA

 

Evu, jsem poznala  v květnu na ČESKÉM DNI PROTI RAKOVINĚ, kdy nám spolu se skauty a svými dcerami pomáhala nabízet kytičky měsíčku lékařského. Viděla jsem, že je v šátku , tak jsem jí nabídla  pokud by chtěla pokecat až se mi ozve. Jsem ráda, že ji znám je moc fajn a ani nevypadá, že by byla po léčbě. To je příklad, že léčbu snášíme každý jinak.

Evi, díky za příběh

EVIK

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Evik - Představení Evy

9. 10. 2007 10:04

S Evou jsem se seznámila díky nemoci a neznáme se dlouho, ale je fajn holka. Je to velký Skautík, hdně se věnuje svým dvěma dcerám. Mohou být na svou mámu pyšné.
Pokud může chodí na výlety a taky organizuje akce, ted např. Vinobraní. Tak vidíte jak se dá se vším poprat. Ahoj Evi