Jdi na obsah Jdi na menu

Příběh Mirky

4. 10. 2007

Příběh Mirky- 4. října 2007

Ahoj Evo,
moc děkuju, že jsi mi napsala.
Na stránky jsem koukala, jsi šikulka.

Mě našel manžel bulku v prsu a tak jsem běžela k Dr., tak se to hned řešilo.
Ale musela jsem do Prahy, tady u nás v Chomutově mi řekli, že je to Fibro Adenom.
Obrazek

Dozvěděla jsem se, že mám rakovinu ve 31 letech, ve 32. týdnu těhotenství a ještě na manželovo narozeniny... Bylo to docela hustý!
Míšu (staršího syna jsem po obědě v klidu uložila do postýlky, přečetla mu pohádku, když usnul volala jsem manžela do práce a pak to na mě teprve přišlo.
Bylo to jako zlý sen. Báli jsme se s manželem oba.
Hned jsme viděli "rakev".
Nejdříve dohady. Operace, porod, nebo naopak.

První rozhodnutí: Císařský řez a týden na to operace. S tím jsem nesouhlasila. Proč by měl náš syn jen kvůli nějaké špatné diagnóze své matky přijít na svět o 8 týdnů dřív? A navíc nepřirozeně.

Druhé rozhodnutí: Ve 34. týdnu těhotenství operace a pak Císařský řez ve 37. týdnu. Taky se mi to moc nezamlouvalo, ale co jsme mohli dělat.
Obrazek
5. března jsem zajela s manželem do Prahy do MAMMA HEPLU, tam si vzala všechny letáčky o rakovině prsu, koupila si 7 knížek a 6. března byla operace (vzali mi 1/4 pravého prsu), naštěstí mě operoval moc šikovný chirurg a tak to není ani vidět. Jizvu mám v podpaží.

Ještě tu noc se mi rozjely kontrakce po pěti minutách, ale klidně jsem si to rozdýchávala v leže a tak jsem to jen ráno oznámila na vizitě a už mě vezli na porodnici a nepustili mě už ani na WC :o))) Tam jsem si pobyla 5 dní na kapačkách s nohama nahoře a nechtěli mě pustit domů. Nakonec mě pustili jen na propustku s tím, že se Robin narodí za týden 19.3. Císařským řezem.

ObrazekNaštěstí jsme 16. března porodili přirozeně. Mohla jsem měsíc kojit a pak hned první chemo, to znamená ještě v šestinedělí. Leukocyty jsem měla špatné celou dobu, ale nakonec jsem to zvládla celkem dobře. V pondělí mám poslední ozářku, pak mě čeká Herceptin a Zoladex.

To je asi vše :o)))
Jednoduché to nebylo, ale jsem na jednu stranu ráda, co jsem prožila.
Hodně se mi otočil žebříček hodnot a dost jsem se změnila. Jen doufám, že k lepšímu :o)))

MIRKA

ObrazekMirce, chci poblahopřát k narození syna Robina.
Nyní hlavně Tvé děti potřebují zdravou maminku a ona to musí zvládnout, vždyt oni jsou tím největším hnacim motorem, zvlášť u nás mladých pacientek.
Přeji Vám celé rodině hodně sil a zdravíčka.
Děkuji za příběh.

EVIK

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ogi - Mirce

17. 10. 2007 11:01

Mirko,klobouk dolů!Přeju hodně zdraví tobě i malinkému!

Evik - VZKAZ VŠEM

5. 10. 2007 19:20

JAK VIDÍTE U MIRČINA PŘÍBĚHU, TAK NÁDOROVÉ ONEMOCNĚNÍ SE TÝKÁ I MLADÝCH ŽENA A DOKONCE I TĚHOTNÝCH BUDOUCÍCH MAMINEK. NEZAPOMÍNEJTE NA PREVENCI A POKUD SI NĚCO V PRSDU NAJDETE NEČEKEJTE A FIČTE ZA LÉKAŘEM. POKUD PŘÍJDETE VČAS LÉČBA JE ÚSPĚŠNÁ!!!!!!!!